GEISHA NENÍ OIRAN... TAJEMSTVÍ "SVĚTA KVĚTŮ A JÍV"
Geisha je profesionální společnice, společnice ovládající řadu tradičních umění, žena se znalostmi psychologie, žena s rozsáhlým přehledem, připravená stále se sebezdokonalovat. Geisha není kurtizána.
Stát se gejšou je strastiplná a dlouhá cesta. Být skutečnou gejšou je nákladné, velmi nákladné. Celkový životní styl, tradiční nároky, vzdělávání, kimona, šperky. Gejša musí být schopna pohybovat se a uspět i v těch nejvyšších kruzích. Začátky její cesty jsou lemovány jen tvrdou dřinou, odříkáním a především dluhy, dluhy a zase dluhy, za všechny budoucí investice. Toto ji upoutá k životu gejši na roky dopředu, je nucena mít neustále dostatek klientů. Tak proč by riskovala svou těžce vydobytou prestiž, postavení, své jméno pro lehkovážnou prostituci?
Úspěšným gejšám pomáhají s financováním nákladného života bohatí patroni, danna, kteří jim mohou hradit vlastní bydlení mimo okiya, dárky, kimona, šperky. V těchto případech se ale jedná o dlouhodobější vztahy a patron je vždy jen jeden! Co to oběma přináší? Patronovi obrovské zvýšení společenské prestiže, protože ne každý, byť úspěšný muž, si může dovolit tak nákladnou aktivitu jakou je podpora gejši. Gejši samotné nezávislost a vysokou životní úroveň.
Zatímco oiran (původní název pro kurtizány) je skutečná prostitutka. Oiran kromě sexuálních radovánek neuměly nic jiného, nebyly vzdělané, nevyznaly se v umění, neměly co nabídnout, jen sex a lascivní konverzaci. Mimochodem tyto prostitutky nosívaly velice přezdobené účesy, extrémně vysoké botky, přehnaný make-up, prostě se snažily upoutat především zjevem, protože neměly co jiného nabídnout. Pásy obi na kimonech nosily uvázané vepředu, což byl jeden z charakteristických rozlišovacích znaků prostitutky od gejši, protože musely být schopny rychle se připravit pro dalšího klienta, tedy... oblékat se do kimona samy několikrát za večer. Zatímco gejšám, které se oblékají na pracovní schůzky jen jednou denně, pomáhají zkušení oblékači, pás obi dlouhý několik metrů si jen málokterá gejša dokáže uvázat vzadu sama.
Japonci považují gejši za ztělesnění všeho japonského, za samotnou substanci Japonska, japonských tradic, za ten nejsymboličtější ze symbolů japonské kultury. Rozhodně je brání před případnými pomluvami, že by snad mohlo jít o pouhé společensky vysoce postavené prostitutky. Někteří cizinci považují gejši také jen za profesionální společnice, umělkyně, jiní jsou na vážkách.
Kde je tedy pravda? Jak už to bývá, je někde mezi oběma názory. Mezi gejšami se samozřejmě může příležitostná prostituce objevit. Taková gejša bývá nazývána gejšou poskytující službu "polštář". Nicméně naprostá většina skutečných gejš by na sexuální styk nepřistoupila a cítila by se takovou nabídkou výsostně dotčená. Povolnější gejši riskují, že se informace o jejich nevázaném chování v uzavřeném světě květinových čtvrtí hanamachi roznese a zničí jejich pracně, velice dlouho a nákladně budovanou pověst, podnikání i budoucí zisky.
No a pak je tady ještě fenomén "falešné gejši"? Vrátili jste se z Japonska plní dojmů a fotografií s gejšami, s nimiž jste se úplně normálně fotili a konverzovali během dne například v mystických uličkách starého Gionu? Nechápete proč jiní lidé tvrdí, že je těžké spatřit opravdovou živou gejšu? Chlubíte se známým, jak to bylo super a jak byly ty "vaše" gejši vstřícné? Tak už to nedělejte... zcela určitě jste totiž naletěli! Pokud jste během dne narazili na dívky oblečené do kimon, s vyčesanými, nádherně ozdobenými vlasy, bíle nalíčenou tváří a červenými rtíky, ostýchavé krásky, které se úplně obyčejně procházely po ulicích, ale po krátké chvilce se klidně a rády nechaly s vámi fotografovat, vesele pro vás pózovaly, byly to téměř jistě japonské studentky, které se buď pro vlastní potěšení nebo pro pobavení turistů líčí a oblékají jako gejši, ale nemají s touto profesí vůbec nic společného. Jedná se o poměrně rozšířený sport japonských vysokoškolaček.
Opravdových gejš v současném Japonsku rychle ubývá. A turistický hon na ně naopak narůstá. Japonská vláda proto podniká řadu kroků, jak tento tradiční symbol Japonska před turisty chránit. Vláda vydala řadu pokynů a zákazů, jak se mají turisté chovat. Například v Gionu je přísně zakázáno...
- ... blokovat gejšám cestu za účelem jejich vyfotografování
- ... dotýkat se jich, jejich kimon, vlasů, ozdob,
- ... zkoušet si s nimi udělat selfíčka,
- ... bránit jim v chůzi,
- ... posedávat po ulicích a číhat na ně,
- ... fotit je, když doprovázejí svého klienta,
- ... jíst, pít alkohol, kouřit za chůze v uličkách Gionu.
Oznámení pro turisty vysloveně uvádí, že gejši nejsou věci, ale lidské bytosti, které mají nárok na své soukromí. Také toto nařízení uvádí, že potkáte-li skutečnou gejšu je pravděpodobně na cestě do svého zaměstnání a nikdo nemá právo ji při cestě zdržovat a obtěžovat. Výše uvedené chování se snaží japonské úřady postihovat pokutami. Přesto dnes a denně, znovu a znovu, pořádají turisté "lovy na obrázky s gejšami". Bohužel...