JAK CHUTNÁ JÍDLO, KTERÉ SE VÁM SNAŽÍ UTÉCT Z TALÍŘE?
Když se řekne korejská kuchyně, většině z nás se vybaví pikantní kimchi, voňavé bulgogi nebo hřejivá miska ramenu. Ale v hlubinách tamní kulinářské kultury číhá pokrm, který i těm nejotrlejším cestovatelům zvedá obočí… sannakji, tedy syrová, často ještě se hýbající mláďata chobotnice.
Sannakji 산낙지… korejská pochoutka připravená z malé chobotnice druhu nakji (Paroctopus vulgaris), která je ihned po usmrcení rozkrájena na malé kousky a podávána ještě v době, kdy se jednotlivé části tvora stále pohybují. Často se servíruje pokapaná sezamovým olejem a posypaná sezamovými semínky. V některých případech se chobotnice podává téměř celá a ještě živá. I když se z čistě biologického hlediska už o živou bytost nejedná, nervová zakončení ve svalech jsou stále aktivní a kousky se tak samovolně kroutí na talíři.
Tuhle delikatesu můžete ochutnat především na rybích trzích a v specializovaných restauracích v Soulu, Incheonu či Busanu. Nejznámější místo? Asi Noryangjin Fish Market v Soulu, kde si můžete vybrat chobotnici přímo z akvária a do několika minut ji máte na talíři. Pro místní jde o delikatesu, pro západního návštěvníka často o morální dilema. Kritici (zejména z řad ochránců zvířat) upozorňují na otázky etického zacházení se zvířaty, včetně stresu, který může chobotnice zažívat před smrtí. Na druhé straně Korejci argumentují dlouhou tradicí a kulturním významem tohoto jídla.
A co víc… pojídání sannakji není jen otázkou odvahy, ale i bezpečnosti. Přestože jsou chobotnice nakrájeny, přísavky na jejich chapadlech zůstávají aktivní a mohou se přichytit na jazyk nebo patro. Každý rok se zaznamenává několik případů dušení, kdy se části chobotnice zachytily v krku. Proto se doporučuje důkladně žvýkat, i když to zrovna cuká!
Jak chutná chobotnice, co se ještě hýbe? Překvapivě jemně. Sannakji není nijak výrazně aromatická. Její chuť je čistá, lehce nasládlá, s jemnou mořskou slaností. V kontrastu s pohybem na jazyku působí téměř zenově, až na fakt, že každé sousto vyžaduje plnou pozornost a notnou dávku odvahy. Pro Evropana, zvyklého na tepelně upravené pokrmy a hygienické standardy, je sannakji jako jídlo z jiného světa. Přesto se najde stále více food blogerů, YouTuberů a cestovatelů, kteří výzvu přijímají a pak sdílejí svůj zážitek na sítích.
Za sebe říkám s čistým svědomím, že jsem si na tomhle jídle vůbec nepochutnala, ona ta chuť je vlastně taková nijaká a textura opravdu žvýkačková. Nevím... nebýt toho, že mě k ochutnávce přinutil můj tehdejší korejský nadřízený, pod pohrůžkou "když to neochutnáš, tak tě nepovýším" :-), a tak to skutečně bylo, na to mám kolem deseti svědků, asi bych si to sama nevybrala. Pro mě tohle rádoby bizarně senzační jídlo asi postrádalo to hlavní, co o jídla čekám, tedy chuť. Zkusila jsem, ale… jak se říká… dobrého stačí málo.
Jak na sannakji poprvé?
Mini průvodce pro odvážné… Na tržištích si nejdřív vyberete čerstvou chobotnici, personál vám ji připraví během pár minut. V restauraci si jen řekněte o sannakji nebo ukažte fotku, většina obsluhy bude vědět. Použijte hůlky, kousky jsou kluzké a živé. Namočte je do sezamového oleje nebo sojové omáčky se solí. Nepolykejte celé! Vždy důkladně žvýkejte, aby se přísavky nepřichytily v krku. Sannakji se často podává s korejskou pálenkou soju nebo fermentovaným rýžovým nápojem makgeolli. Ideální kombo pro zchlazení nervů! Pokrm je bezpečný, pokud ho správně rozžvýkáte. Jestli máte obavy, dejte obsluze vědět... někteří kuchaři ho lehce spaří, takže se přestane hýbat, ale zachová si strukturu. Nebojte se fotit, sannakji je fotogenické i trochu strašidelné. Ale pamatujte… jste hosté, tak s respektem ke kultuře i pokrmu! Všichni kolem nepotřebují vědět, že se prvně fotíte s polomrtvou chobotničkou.
Sannakji je v Koreji považováno za delikatesu. Ačkoli se může zdát, že tento pokrm je určen spíše pro dospělé, v korejské kultuře je běžné, že ho konzumují i děti. To odráží širší přístup ke stravování v Koreji, kde se děti často seznamují s různorodými a někdy i náročnými chutěmi již od útlého věku.
Nicméně… konzumace sannakji s sebou opravdu nese riziko udušení. Chapadla chobotnice mohou zůstat aktivní i po nakrájení a jejich přísavky se mohou přichytit v ústech nebo hrdle. Podle dostupných informací mezi lety 2007 a 2012 došlo v Jižní Koreji k hned několika úmrtím v důsledku udušení sannakji. V roce 2013 byly zaznamenány další dva případy a v roce 2019 zemřel muž ve věku kolem 70 let. V říjnu 2023 zemřel 82letý muž v Gwangdžu poté, co se mu při konzumaci sannakji zaseklo chapadlo v krku.
Přesná statistika úmrtí spojených s konzumací sannakji se může lišit v závislosti na zdroji a období, ze kterého data pocházejí. Je však zřejmé, že riziko existuje. Proto se doporučuje sannakji důkladně žvýkat a omezit konzumaci alkoholu během jídla, protože intoxikace může zvýšit riziko udušení.