JAK SE OBJEDNÁVÁ V THAJSKÝCH RESTAURACÍCH?

Thajsko, vyhlášený ráj pro milovníky jídla. Jenže když se ocitnete v thajské restauraci, kde menu vypadá jako umělecké dílo plné tajemných znaků a obsluha vám s úsměvem odkývá fakt úplně všechno, může být objednávání malou gastronomickou výzvou. Ale nebojte… mám pro vás pár tipů, jak zvládnout objednávku a nezůstat o hladu nebo v slzách po něčem tak extra pálivém, že vlastně nevíte, co jste jedli.

Při mé první cestě do Thajska, v roce 1994, tedy v době krátce po sametové revoluci, kdy jsme se teprve světu začínali otevírat a svět se otevřel pro nás, jsem byla vlastně absolutně bez informací. Zní to divně, dnes v dobách internetových, chápu… jenže tehdy o nějakém Thajsku tady u nás nevěděl skoro nikdo skoro nic. Jediné, co se mi podařilo sehnat, byla útlounká brožurka od německých přátel. Nastudovala jsem v němčině památky a pár jídel a letěli jsme. Já mladá nezkušená chytrolínka s tím, že přece přesně vím, co chci vidět a co musím ochutnat. Když se mě pak obsluha v restauraci zeptala, jestli tu polévku Tom Yum chci opravdu v tradiční úpravě, trvala jsem tvrdošíjně na svém, ignorovala poznámku s grafikou 5 chilli papriček a cítila se dotčená, proč se "furt" doptávají. Polévku donesli, měla jsem hlad, takže do toho… nicméně jsem už začínala tušit zradu. Zpoza dveří kuchyně totiž najednou vykukovalo několik hlav za sebou a všichni se soustředili na mě. Chtěli si tu hloupou cizinku vychutnat! Po první lžíci mi začaly z očí tryskat slzy a opravdu jsem si myslela, že se udusím, červená jsem byla víc než grilovaná kreveta. Jenže… nechtěla jsem ztratit tvář a tu porci jsem tehdy fakt celou dojedla. Za což jsem si vysloužila potlesk personálu. Od té doby ale do mého cestovatelského slovníčku navždy patří thajská magická fráze Mai pet tedy Ne ostré! Mimochodem, od první návštěvy už uběhlo přes 30 let a do restaurace Surf House na Jomtien Beach v Pattaya se z nostalgie každoročně vracíme… škoda jen, že personál je už jiný! Já už ale taky, mnohem, mnohem pokornější!

Thajské jídelní lístky jsou fakt různorodé, od krásně ilustrovaných, kde fotky řeknou víc než tisíc slov, po papíry s čistě thajským ručním písmem, kde budete závislí na improvizaci a šťastné náhodě. V turistických oblastech už často najdete anglické překlady, ale někdy jsou tak strašlivě kreativní, že si pod pojmem třeba crispy water (křupavá voda) těžko představíte skutečné jídlo. Asi byste nechtěli ani Solené havárie nebo Smaženého orla s rybí omáčkou, viz. foto.

Jak si objednat teda objednat bez thajštiny?

Pokud máte prsty, jste král a není čeho se bát. Když je v menu obrázek, stačí na něj ukázat a přidat úsměv. Thajci jsou velmi milí a ochotní, takže vás pochopí i beze slov! Občas, v odlehlejších oblastech Thajska se nám ale stále stává, že v místních jídelnách se personál bojí komplikací kvůli komunikaci v angličtině s cizinci, farangy, a tak se raději schová do kuchyně, nebo gestikuluje, že zavírá, nebo že už má vyprodáno a tak podobně. V lepším případě vystrčí na plac malé děti s cílem využít jejich školní angličtinu pro objednávku. Když se ale chováme pokorně, většinou odcházíme najezení a navíc s nějakými autentickými zážitky, třeba jak se pomocí obyčejného dřívka a dřevěné desky dostat do krabích krunýřů nebo jak správně postupovat při přípravě pokrmu mookata.

Pokud máte prsty, ale obrázky nejsou, není špatné rozhlédnout se kolem a zjistit, co jí u vedlejších stolů místní. Pak opět stačí ukázat, jen je to poněkud zdlouhavější metoda s nejistým koncem.

Pochopitelně je možno použít Google Translate. Stačí si naskenovat text v aplikaci a hned víte, jestli si objednáváte polévku, nebo dezert. Jenže ty názvy se občas přeloží do opravdu veselých termínů. U angličtiny to většinou sedí, ale pokusy překladu do češtiny selhávají. Viz. moje fotky níže.

Nezapomeňte si objednat přílohy. Rýže není vždy automatickou součástí jídla, takže pokud chcete svou porci dostat s rýží, přidejte kao ข้าว. Například Pad kra pao + kao = restované maso s bazalkou + rýže.

No a samozřejmě to nejdůležitější! Magická fráze Mai pet ไม่เผ็ด. Znamená "nepálivé" a je to záchranou pro ty, kdo netouží po ohnivé tsunami v puse. Pokud naopak milujete pálivé, zkuste, samozřejmě na vlastní zodpovědnost, Pet mak mak! เผ็ดมากๆ! Extra pálivé!

Speciální thajské poplatky a zvyklosti? V běžných restauracích se neplatí, ale v luxusnějších podnicích se může objevit poplatek kolem 10 %.

Platí se předem nebo až po jídle? Ve většině restaurací platíte až po jídle, stačí říct Check bin, kráp (pro muže) nebo Check bin, ká (pro ženy). V pouličních stáncích se většinou platí hned, zatímco v barech je na každém stole kalíšek, do kterého se přidávají účty za jednotlivé objednávky nebo, a to častěji, když si třeba po prvních pivech, objednáte další rundu, obsluha původní účet odnese a vymění jej za nový, na kterém budou už sečteny první i druhá vaše objednávka. A tak to bude pokračovat dál po celý večer až do zaplacení. Něco mi říká, že je to jakási bezpečnostní pojistka, kdy turisté jednoduše nechávali některé jednotlivé účtenky zmizet.

Spropitné? Není povinné, ale pokud necháte drobné navíc, obsluha to ocení. Můžu doporučit zejména pro případy, že se do daného podniku hodláte ještě vracet. Věřte, že budete příště vítáni jako staří známí a vaše porce budou o maličko větší!

Platí se v Thajsku kartou nebo hotovostí? V luxusních restauracích i velkých řetězcích zaplatíte kartou, ale na trzích, v pouličních stáncích a menších podnicích je královnou hotovost. Doporučuji mít u sebe vždy pár drobných bahtů, protože ne každý vám bude chtít vracet na velkou bankovku. Při loňské cestě mě nepřestávalo udivovat, jak se po covidu rozmohly platby mobilem přes QR kódy i u těch nejmenších pojízdných prodejniček ovoce nebo třeba sušených sépií. Má to v sobě i jistý zdravotně-bezpečnostní prvek, prodavači nemusí sahat na žádné peníze a mohou se věnovat pouze přípravě vaší porce.

Pokud chcete opravdu zapadnout, dívejte se kolem, zkuste se inspirovat Thajci. Polévky se jí lžící a vidličkou, ne hůlkami. Hůlky se používají hlavně na nudle. Na stůl často přistane sdílené jídlo. Objednává se víc jídel najednou a každý si bere, co chce. Objednávky typu každý sám sobě jednu porci se tady moc nenosí. Podstatou jídla je sdílení!

Tip… Taky nezapomeňte, že v Thajsku je běžné mít na každém stole roličku toaletního papíru, no ano prosím, toaletního papíru, více či méně zakrytou nějakou krabičkou. Divné, co? Ale zvyknete si a časem vám tahle všudypřítomná forma papírových "ubrousků" začne chybět.

Ať už se rozhodnete pro Pad Thai, Tom Yum nebo pověstné Mango Sticky Rice, objednávka může být malým dobrodružstvím. Ale s úsměvem, ochotou ukazovat a pár základními frázemi zvládnete všechno. A kdo ví… možná nakonec objevíte nové oblíbené jídlo, i když jste ho původně neplánovali! Mrkněte na moje pokusy níže!