TOKONOMA
Dříve býval výklenek tokonoma nezbytnou
součástí přijímací místnosti každého japonského domu. Dnes, protože jeho funkce
je skutečně čistě dekorativní, bývá k vidění čím dál méně. Stále jej však
najdete v ryokanech, čajovnách a tradičních, především venkovských, domech. V přijímací
místnosti tatami room se neskladují žádné předměty a tak je tokonoma centrálním prvkem interiéru, který okamžitě upoutá návštěvníkovu pozornost. Výklenek je vždy ve vzdáleném rohu naproti vstupu
do místnosti.
Platí pravidlo, že společensky výše postavená osoba je usazena zády k výklenku, čelem do místnosti. Tato tradice se skutečně dodržuje dodnes. Dokonce i v kancelářích, bez výklenku, se považuje za zdvořilé usadit hosty na vzdáleném konci místnosti.
Zajímavý interiérový prvek měl své předchůdce již v období Kamakura (1192 - 1333). V domech zenových buddhistických kněží bývaly soukromé svatyně bucudan, výklenky s úzkými dřevěnými stoly, votivními předměty a buddhistickými svitky na zdi. V běžných japonských domech se tokonoma začala budovat od 16. stol. a sloužila výhradně k vystavování uměleckých předmětů.
V moderním bydlení pro tokonoma bohužel jednoduše není místo. Současné japonské byty bývají tak stísněné, že si málokdo může dovolit věnovat prostor, po většinou velikosti jedné rohože tatami, výklenku, který by sloužil pouze k vystavování sezonních rostlin, ikebany nebo bonsají, uměleckých předmětů a kaligrafických svitků.
Pozn. Rohože tatami mají standardně poměr stran 2:1, přesné velikosti se liší podle regionů, nejtypičtější je velikost 90 x 180 cm. Vyrábí se z rýžové slámy a okraje jsou začištěny vyšívanou látkou.
Foto © Petra Pivovarová