ASIJSKÝ KALEIDOSKOP

Vietnam je králem na světovém trhu s pepřem a přitom naprostá většina milovníků ostrých pokrmů vůbec netuší, že pepř v jejich jídle pochází z Vietnamu.

Tradiční japonské sladkosti jsou neskutečně rozmanité, z hlediska surovin, vzhledu i způsobů přípravy. Tvarem i chutí bývají často inspirovány přírodou, proměnlivostí ročních období. Jarní wagashi jsou proto ve tvaru květů sakur a zimní wagashi zase připomínají sněhové vločky.

Japonské hovězí wagjú, sushi, miso, dashi zná celý svět, ale japonská zelenina zůstává stále jaksi v pozadí, přestože její konzumace prokazatelně patří k odhaleným tajemstvím japonské dlouhověkosti.

Domácí obentó připravují ženy v domácnosti pro své děti a manžela, ale existuje i řada profesionálních bentó, které lze zakoupit kdekoliv v Japonsku. Japonci velice oslavují přírodu a jednotlivá roční období a proto i bentó podléhají proměnám přírody, při výběru ingrediencí je kladen důraz nejen na regionální potraviny, ale také na sezónní...

Obentó, nebo také bentó, krabička s jídlem, je dnes součástí každodenního života Japonců. Putuje s nimi do škol, do zaměstnání, na výlety, i speciální akce, například jarní hanami pikniky pod rozkvetlými sakurami.

Knedlíčky gyoza, které jsou dnes bezpochyby jednou z japonských gastro-ikon, se do Japonska dostaly s návratem japonských vojáků z čínské vojenské mise v Mandžusku.

První setkání nejaponského strávníka s katsuobushi, hoblinkami fermentovaného, sušeného, uzeného tuňáka, bývá... řekněme... poněkud rozpačité. Cizinec váhá, jestli to, co mu tak efektně tančí na jeho jídle, je opravdu živé, nebo jej jen šálí zrak.

Nevídaná pochoutka, mistrovský kousek japonského pouličního jídla, zejména v oblastech Kansai a Nagoya, ačkoliv pochází, stejně jako řada jiných oblíbených "japonských" pokrmů, z Koreje. Okonomi = to, co máš rád + yaki = smažené.

Hanami v japonštině dva znaky, prvním je znak pro slovo květina (v případě hanami je květinou míněn téměř vždy květ sakury, případně, ale méně často, květ švestky), druhým je znak pro sloveso dívat se. Spojení tedy doslovně znamená pozorování květů.

Vonné tyčinky mají v duchovním životě asijských zemí, včetně Vietnamu, zvláštní význam. Jsou nezbytnou součástí těchto kultur. Na několika málo místech ve Vietnamu se i dnes ještě vyrábějí vonné tyčinky tradičním, ručním, velmi náročným způsobem.

Plavidla thuyen thung na jihu Vietnamu mají pro plavbu na moři na první pohled zcela nesmyslný kulatý tvar. Vypadají skutečně jako veliké kulaté košíky. Podobné loďky potkáte dodnes ještě v některých oblastech Indie, Iráku, Tibetu. V Evropě se malé lehké čluny používaly ve Walesu, Skotsku, Irsku, odtud jejich název coracles, cca ze 16. stol.

Vcházíte do asijské restaurace, usedáte ke stolu, vybíráte z menu, čekáte na vybraný pokrm a při tom zcela mechanicky berete do rukou povětšinou jednoduchý papírový obal s jednorázovými jídelními hůlkami. Než je rozlomíte, chvíli si s nimi pohráváte.

Elitní kategorie tradičních japonských sladkostí wasanbon wagashi se vytváří z jemnozrnného japonského cukru. Podávají se hlavně během čajového obřadu před pitím obřadního čaje matcha. Tato miniaturní cukrátka připravují chuťové buňky hostů na specifickou chuť matcha.